Klub Kapitánů Zlín

Tak se zdá, že máme jasno. Vracíme se do Francie na řeku LOT. Je to zase změna - uzavřená část řeky (žádný kanál), která je zpřístupněná turistům. V prosinci máme již objednáno (Loď Marina).

Je 8. června a my vyrážíme v 6.00 směrem na Francii. do 21.00 s přestávkami dorážíme do městečka Roanne, kde máme hotel ETAP a pak nás čeká jen sobotních 350 km do Cahors, kde budeme přebírat loď.

Sobota - Ihned po příjezdu si prohlížíme "naši" loď v přístavišti. Je nám však sděleno, že naše lod je v poruše, a tak dostáváme nabídku na sice větší loď, ale za stejnou cenu (nevem to). Takže máme loď pro 10, jsme čtyři, máme 5 kajut, dvě sprchy 2x WC a bezpočet umyvadel. Je pěkně a tak hned po naložení věcí vyrážíme s majitelem na zkušební jízdu do prvního ždímadla. Předchozí zkušenosti z jiných kanálů se nám vyplatily a bez problémů jej zdoláváme a dál již pokračujeme sami směr Luzech. Nocujeme u Caillac. Večer jdeme ještě na procházku a netušíme, že je to naposled na delší dobu co vidíme jasnou oblohu. Neděle - v noci začíná pršet a leje resp. chčije až do 16.00. To opět vyrážíme a jedeme do Luzechu. Luzech je malé městečko na dolním okraji splavnosti řeky. Po krátké prohlídce odrážíme a vracíme se do předchozího nocležiště. V Pondělí ráno vyrážíme do Douelle ( v neděli tam byly trhy, ale ty jsme vzhledem k dešti nenavštívili), kde objevujeme prodejnu specialit (víno Cahors - černé a paštiky z kačeních jater různých typů a "voltáže" od 20% do 50%. Tak pořizujeme vzorky, ať můžeme večer v klidu vyhodnotit. Chvilku po odražení od břehu nás zastihla bouřka, ale jsme akorát před ždímadlem a tak čekáme až přestane. Bohužel jsme vyrušeni nákladní lodí co sváží nepořádek - no prostě čistí a sbírá kde co uvidí, od plastu až po kmeny stromů. Takže i když se plavčíkovi a tiskovému moc do deště nechce, musí jít připravit ždímadlo. Když už chceme vplout do ždímadla, tak ten manták s tím náklaďákem začne tak vířit vody, že se i tak zkušený kapitán jako je ten náš musí otočit a najíždět znovu (to vše v silné bouřce). Pak projíždíme Cahors, kde je jediné automatické ždímadlo. Kotvíme v Arcambalu (malá vesnička i s pekárnou) a ochutnáváme PATE DE FOIE DU CANARD - říkáme tomu paštka z kanárka, ale je to místní světová rarita - paštika z kačeních jater, kteréžto jsou specielně pro tyto ůčely vykrmovány. Pro skutečný požitek je nutno jít do 50% podílu těchto jatérek (20% apod. je jen levná náhražka)

Úterý -  Vyrážíme směr Bouzies, zastavujeme ve Vers (velice pěkné městečko s výborným přístavištěm). Dále stojíme v St. Géry a chceme navštívit muzeum železnice (zavřeno - jen o prázdninách otevřeno). Dojíždíme za bouřky do Bouzies. Po bouřce sbíráme informace o PECHE MERLE (jeskyně) a jak se tam dostat. Jdeme na procházku  ke skalám 0,5km - pěkné značené. vzhledem ke vzdálenosti PECHE MERLE rozhodujeme, že zítra vyrazíme na konec sjízdného úseku. Ve středu ráno je všechno jinak, hladina řeky stoupla a je nesjízdná a tak si půjčujeme kola a jedeme do jeskyně předků (je tam zmínka i o naší Věstonické Venuši). Cesta i s prohlídkou nám zabrala celé dopoledne v tempu závodníků Tour de France. Odpoledne vyrážíne do Saint Cirq Lappopie (4 km a vrcholovka na hrad). Cestou pořád sledujeme značky v řece, ale žádná změna k lepšímu- naopak, už nemůžou jezdit ani profíci.. St. C. Lappopie je nádherné městečko ve svahu s kavárničkami, umělci a turisty. Čtvrtek -hladina klesla, splavnost pro profíky (těsně) a tak potupně vyrážíme s výletní lodí po vodě do St. C. Lapoopie spolu s 60 babičkama na výletě. Pohled na majestátný hrad z vody však stojí za to. v 16,00 hladina konečně klesla a tak jako jedni z prvních vyrážíme na zpáteční cestu do Cahors. Přístaviště ve Vers je plné a tak pokračujeme až do Arcambalu. Tady nás vítá místní domorodec při práci na poli. Sesedá ze svého traktoru značky Renault a dává nám část své úrody k dispozici k večeři (výborný čerstvý salátek).

Pátek - Ráno jdeme na otvíračku do pekárny a opět se nestačíme divit co vše je možné vykouzlit z těsta a přísad (rozhodně to není ten humus, ze supermarketů, kterým nás krmí věhlasné řetězce). Po snídani vyrážíme do Cahors. Přistáváme v domovském přístavišti, najíždíme zadním čelem k přístavišti, což je ohodnoceno i samotným majitelem jako dost dobrý (upozorňuji, že loď neměla pomocný přední motorek a tak není couvání na řece v proudu tak snadné). Ale zkušený kapitán s výbornou posádkou to zvládl na jedna a tím prospěl u zkoušky na Admirála. Po obědě vyrážíme autem do Gaskoňska - Moncrabeau (trůn lhářů), Condom (katedrála se sochou Tří muškerů co byli nakonec čtyři), Taky je tady muzeum a  palírna Armagnacu s ochutnávkou a samozřejmě prodejnou, Dál pokračujeme do Auch - jedeme se podívat na obrovskou katedrálu a sochu DˇArtagnana. Zase pěkné město jen schodiště, na kterém stojí "Velký Gaskoněc" je v opravě a u soch je zrovna jeřáb, takže na foto nic moc. Vracíme se do Cahors na poslední noc na lodi.

Sobota - ráno předáváme loď a vyrážíme na spáteční cestu. Příští rok to vypadá na Německo.

Zhodnocení: pěkné dost , smůla  se zdvihnutou hladinou, "dřina" na ždímadlech, rozhodně to není pro někoho, kdo jede poprvní.