Klub Kapitánů Zlín

Tak a vše jinak, sice Francie, ale Le Mans, Angers,a Laval po řekách Sarthe a Mayenne.Cestou se zastavujeme na nocleh v Troyes (oblast Champagne).  Přes celé Troyes vás povedou značky na  zemi ve tvaru šipky s rytířem. Oblíbené značení turistických okruhů v městech. Podařený a hodně jiný zážitek. Již při přebírání lodě v Sablé jsou samé pozitivní zprávy, ta hlavní je, že provoz zdymadel je od 9.00 do 20.00. Zdymadla automatická, poloautomatická i ruční s obsluhou i bez. Nakládáme na loď a vyrážíme z podzámčí na zkušební jízdu. Vzhledem k tomu, náš školitel již měl "přečtené " naše stránky, tak to byl fofr. Pod most, otočit a už jeďte, jen mě vysaďte na protějším břehu. A tak vyrážíme jako první směr proti proudu do Solesmes.

Solesmes: první den první zastávka. Opět Abbaye, který nezklamal, zvláště pak živým vystoupením mnichů (zpěv v hlavní katedrále - volně přístupný). Po kulturním zážitku V pekárně nakoupíme Quische na (špenátový, sýrový a Lorraine) seznámení s místním kulinářským uměním. Nezklamalo. A po zdolání automatického zdymadla v Sable končíme na noc u golfového hřiště.

Druhý den ráno vyrážíme směr Cheffes. Zastávka v Morannnes nezklamala, ač neděle, je otevřeno řeznictví i sámoška. No nekup něco, když nabízí a oči se nestačí divit co je možné na francouzské vesnici v neděli, v poledne zažít. Počasí tak akorát, polojasno a něco přes 20. Přeplouváme do Chateauneuf sur Sarthe kotvíme na levém břehu za mostem Super parking, stín, lavečky a kousek přes most ke zdymadlu a do středu městečka. Jen muzeum historie vody je otevřeno jen přes prázdniny. V 19.00 dojíždíme do Cheffels, zastavujeme před mostem, kde je sice ponton označený pro výletní loď, ale dle datumů a časů by mělo být vše ok. Nebylo, naštěstí jsme po krátké procházce přejeli pár metrů do přístaviště kde bylo ještě jedno místo pro náš široký koráb volné. To bylo naše štěstí, při přivazování naší lodě jsme již viděli na přijíždět rekreační výletní loď na naše předchozí kotviště. No hold všem cedulkám se nedá úplně věřit. Vedle nás kotví posádka z Francie, ale jejich kapitán zná Prahu a několikrát tam i byl. Tak si vyměňujeme informace  při českém pivu a francouzském salámu a sýrech. procházku k vodnímu zámku, který je všude propagován odkládáme na ráno.

Hned ráno třetí den vyrážíme na slíbenou návštěvu vodního zámku. Jdeme podle mapy Googlu - chyba konečná u statku a býci v ohradě. Takže zpět dle mapy.cz, přicházíme k zámku Plessis Bourre. No jak jinak, dnes (pondělí) zavřeno a tak po pěti kilometrech odcházíme zpět s bídnou fotkou. Nutno podotknout, že fotky všude vystavené představují podstatně lepší stav, než je skutečnost. Tak a teď přes jedno ždímadlo a v teplém letním dnu jedeme do Angers. Ještě jedna zastávka na bobulovou zahradu v Briollay. Pěkný výhled a rybíz, víno, ostružiny, maliny....V pět odpoledne připlouváme do Angers. Kotvíme přímo pod hradem a jdeme na obhlídku města. Obhlížíme katedrálu jdem na vyhlídku vedle hradu. Hrad máme v pánu až zítra, hlavně proto, že večer je už zavřený a dobývat se nám ho nechce. Ještě se podíváme na rekreační jezero Lac de Maine a je tma a tím i konec dnešního dne. Na závěr si dáváme šampaňské pořízené v Troyes.

Čtvrtý den ráno se z palubní desky pípání a tak se rychle připojíme na  240 V, ať v klidu vše potřebné dobijeme. Vyrážímě směr hrad. Určitě stojí za to. Vyhlídky, zahrady, tapisérie … vše super udržované. Po prohlídce odrážíme od břehu a vplouváme na Mayenne. Hned v prvních kilometrech troubíme na převozníka, aby nám uvolnil průjezd. Má docela makačku - ručně přetáhne převoz na druhou stranu, přiváže a spustí lano na dno, abychom mohli projet. Bohužel se tu nedá kotvit a tak se sůzami v očích projíždíme vedle pěkné letní restaurace na ostrově. Kotvíme v Pruilé, silný protivítr, ale sehranost posádky vše vyřešila a jdeme na obhlídku. Hold taková pěkná vesnička. Přeplouváme na nocležiště  k dostihové dráze v Lion d Angers. Obhlídneme závodiště a po vybití komárů jdeme spát.

S ranním rozbřeskem vstáváme do dalšího polojasného dne, již pátého, a jdeme do Lionu.Dostihová dráha je už částečně uzavřená, protože odpoledne tu probíhají závody. Tak vidíme sem tam i koníka a pořadatele. Po návratu vyjíždíme směr Chateau Gontier. To že na každém ždímadle je pěkný splav od 0,8m až po1,6m včetně mlýnu nebo elektrárny ani nepíšu. Nespočet malých i větších zámků kolem řek je bez komentáře - prostě pořád ve střehu, kdy se co objeví. Přistáváme v Chenillé Changé. Výstup k soše "Notre- Dame" - pěkný výhled a sestup kolem zámku a super restaurace. Bohužel otevřeno jen Čt-Ne. Zase máme pech, ale neskutečná historie, třeba jednou …. v 15.00 první přeháňka, pak druhá a na obzoru ždímadlo. Prší, tak je vyvěšena modrá cedule znamenající obsluž se sám. A Tak se ujímáme ovládacího panelu a vše proběhne ok  Na posledním dnešním ždímadle nás zastihla opravdu průtrž, ale i tuto zkoušku ne ohněm, ale vodou zvládáme v  pohodě, jak se ostatně od zkušené posádky dá očekávat. Kotvíme v.Chateau Gontier a pozorujeme při karetní hře jak nám pěkně prší. Jdeme spát, protože víme, že zítra nás čeká další slunný den.

Šestý den se dle očekávání vrací do standardního počasí, skoro jasno a teploučko. Vyrážíme na obchůzku a mimo historie, trhu a zahrady u kostela vidíme i ranní burzu telat a domácího zvířectva, která probíhá každý čtvrtek ráno. Pokračuje dál na sever.Je tu jedno zajímavé ždímadlo, co nabízí restauraci, hotel ze starého mlýna a zdymadlo obsluhuje mistr nožíř. Necháváme si vysvětlit něco z tajů výroby nožů a pokračujeme dál. Na dalším ždímadle další překvapení obsluha při pohledu na naši vlajku nás zdraví "dobrý den". Ten má znalosti o české republice, dokonce byl na Helvštýně  a obdivoval tam práce kovářů. Další ždímadlo s restaurací a točeným pivem, nedokážeš říct ne. Ještě pár ručně ovládaných ždímadel a kotví v Entrammes. Lehce si obhlédneme Abbaye a tím končí další den.

Ráno sedmého dne vyrážíme po svých 2,5 km  do Entrammes na čerstvou bagetku a …, Zastavujeme se do Abbay a dovídáme se, jak je to s výrobou sýra, vodní elektrárnou … Něco málo nakoupíme a jedeme do Laval. Po představení francouzského ždímadláře, který nám tanečkem a zpěvem na břehu naznačuje, že večer je v Lavalu hudební oslava prvního letního dne, tak ať si to užijem. Laval ždímadlo ruční a další automatické po spuštění tyčí. Tady je i výšková kontrola lodi pro projetí dalším mostem. Ne nevejdeme se, takž musíme lehce demontovat a  sklopit horní řídící pult a můžeme jet dál. Na totp jsme byli na začátku plavby upozorněni, a byla nám nabídnuta pomoc na zavolání. Dle dalšího průběhu jsme viděli, že 50% posádek to zvládá samo, ale jsou i tací, co technickou pomoc využívají. Takže kotvíme a jdeme si pro nový zážitek z Francie. Kupujme si lístky na vlak do Sablé a máme štěstí, vlak jede za 15 minut. A ejhle vlak tam opravdu za 15 minut byl. Po dvaceti minutách tiché jízdy máme ujeto asi 50km a jdeme do našeho počátečního města na prohlídku. Večer se vracíme do Lavalu, kde už začínají oslavy léta. A tak jako pokaždé, když tady v tomto termínu jsme si užíváme přesouvání se od baru k restauraci do zahrad, prostě všude kde je živá hudba a lidé se baví. Končíme a kolem druhé ranní jdeme spát.

Ráno již jen předáme loď a kromě toho, že se pod plavčíkem zlomilo jedno prkno na molu (při jeho trojitém odpichnutém skoku z lodi), se již v Lavalu  nic neudálo. Cestou zpět se zastavujem v muzeu Le Mans 24h - týden po závodech.

Takže za rok zase někde.